Srpen 2014

téma týdne aneb ztracené vzpomínky

31. srpna 2014 v 15:48 | End
každý má něco, na co se snaží vzpomenout, ale ani trochu se mu to nevybavuje... já osobně mám tolik ztracených vzpomínek, až nevím, jestli vůbec nějaké mám :D jediné, co se mi nikdy z paměti neztratilo, byli chvíle s dívkami, chvíle, kdy jsem měl několik promile a padal jsem na hubu, chvíle s přáteli a příběhy z her, knih, anime a filmů... co si dokáži dobře zapamatovat, jsou texty písní :) bohužel jsou tu samozřejmě věci na které chci zapomenout ( a že je vždycky zapomenu ), ale je lepší když takové věci ani nezažijete :)

noční stín

29. srpna 2014 v 2:05 | End
nemohu spát... vylezu si tedy oknem ven... skočím do mokré trávy, jen v kalhotách a tričku, bez ponožek :D mezi rty cigaretu a v kapse zapalovač... dojdu na chodník, studený jako led ale není mi zima :) toto provádím každou takovou noc... zapalím si cigaretu, potáhnu a vypustím kouř vzhůru... vše co dělám je, že jen kouřím a sleduji hvězdy.... dnes mám štěstí :) pádá hvězda... nejdříve nevím co si přát... nakonec se mi objeví v mysli její obličej... vyřknu to přání... nevěřím moc na tyto věci, ale co... v co jiného bych měl věřit... jsem jenom jeden ze stínů včerejší, dnešní a zítřejší noci....

Ona

27. srpna 2014 v 21:31 | End
Ona

Sedím na jednom z míst, kde jsem s ní byl. Vzpomínám na ty chvíle, na tomto místě a do očí se mi hrnou slzy. Přitom mám úsměv na tváři. Je mi do pláče a směji se zároveň. Chci ji zase vidět. Chci s ní trávit čas, ale nemohu. Není tu. Je jinde. Zítra ji snad uvidím. Jsem připraven na tu bolest. Jsem s tím smířen. Bude to jako teď. Ale aspoň ji uvidím. Objevil jsem trailer na jeden film. Ze začátku jsem si myslel, že by to mohl být i dobrý film. Ale pak se tam objevila herečka, která vypadala jako ona. Zjistil jsem si její jméno. Astrid Berges-Frisbey. Je jí hodně podobná, hlavně v jednom záběru, kde jakoby špulí rty a já v ní tehdy vidím Ji. Bolí to. Až ji zítra uvidím, bude to jako použít drogu. Budu rád a přitom mě to bude ničit. Ona je jako málo dostupná, drahá droga a já jsem pouhý narkoman s nulovými příjmy. Potřebuji si dát zase dávku té drogy. Zabíjel bych pro to. Chci ji zase držet. Chci vidět její úsměv. Její tvář, když jakoby naštvaně našpulí rty. Miluji ji. Je to těžké. Láska je krásně bolestivá. Rozhlédnu se kolem sebe. Vidím to jako halucinace. Jak jsem tu s ní seděl. Jak jsem se s ní smál. Nic mi nepomůže. Jen ona mi dokáže na tváři vykouzlit upřímný úsměv. Droga zvaná Neko. Často, když jsem se s ní viděl a povídal, v hlavě se mi utvářela její představa s ouškama a ocasem lišky. Moje lištička. Má neko lištička. Pro ni bych udělal vše. Bez jakéhokoli zaváhání bych teď vzal nůž a vlastnoručně si vyřízl srdce, jen pro to, abych ji mohl stisknout v náručí. Abych mohl přitisknout své rty na ty její. Každé ráno se probouzet z nočních můr, z prázdných snů beze smyslu, a stále tu vedle mě není. Často mám sen, ve kterém se probudím vedle ní, obejmu ji a daruji jí polibek do vlasů. Tehdy jsem šťastný. Ale jakmile pocítím dotek jejích vlasů na mých rtech, probudím se a ona vedle mě není. Zdá se mi to čím dál častěji. Ten sen je jen pouhá iluze. Halucinace vyvolaná neukojeným chtíčem po droze, která mě bude ničit a uzdravovat zároveň.

návod

24. srpna 2014 v 1:07 | End
zde můžete vidět skvělí návod pro váš budoucí nebo dokonce už probíhající sexuální vztah =3

téma týdne aneb toulky ve hvězdách

24. srpna 2014 v 0:25 | End
Toulky ve hvězdách? Kdo ta témata vymýšlí?! No... Nedá se nic dělat :D toulky ve hvězdách... když jsem si to přečetl, okamžitě se mi vybavila noční obloha. Každou noc vylézám oknem ( žiji v přízemí ) abych si jen tak vyšel na ulici a koukal se na hvězdy. Nevím proč. Když nad tím přemýšlím, jsou to takové toulky ve hvězdách :D Někdy mám dokonce cigaretu. Takže je např. 2:13 ráno a já si v klidu otevřu okno, jen v teplákách vylezu ven s cigaretou v puse a zapalovačem v ruce. Nohama skočím do mokré trávy, což mi už nevadí, Jelikož jsem si zvykl. Dojdu na chodník, zapnu si na mobilu hudbu, která se hned rozezní sluchátky. Zapálím si cigaretu a vzhlédnu ke hvězdám. A takto strávím tak 3 songy, cigareta je už dávno zahozená v kanále a já se stále dívám na ty hvězdy. Doteď nevím, proč to dělám. :D Toulky ve hvězdách mohou být i hvězdné výpravy v kosmických lodích :D

Zraňování sebe sama

19. srpna 2014 v 18:19 | End
Zraňování sebe sama
Opět je pryč… Zase ji dlouho neuvidím… Ničí mě to. Když jsem s ní byl naposledy, koukali jsme se na anime a povídali si. Přišla řeč i na jeden z článků na mém blogu, který jsem jí věnoval. Její krk mě stále přitahoval… A ne jen krk. Miluji, když našpulí rty, ve znamení hraného naštvání. Vypadá tehdy tak roztomile. Vždy když to udělá, mám chuť ji políbit. Seděli jsme na terase a kouřili. Vytáhla tu část o jejím krku a nastavila ho tak, abych ji na něm mohl políbit. Udělal jsem to. Lituji toho a jsem šťastný zároveň. Bolí to. Je to bolest z neopětované lásky. Řekla, že ví, že to bolí. A bolí to i ji. Jsem prý její nejlepší kamarád. Je to jako bodnutí rezavím nože přímo do srdce a přitom se mi kolem srdce rozteče příjemně teplý pocit štěstí. Je si vědoma toho, jak moc mě její přítomnost zraňuje, ale stále jí opakuji, že je tam i radost. Nevěří mi. Vím to, i když to nedá najevo. Navzájem si rozumíme. Bojí se kluků. Já jsem jediný, koho se nebojí. Ukázala mi své povídky. Má talent. Řeknu jí to, ale jen se zachmuří a opět udělá ten pohled s našpulenými rty. Stojí mě veškeré úsilí ji nepolíbit. Je těžké být sám. Nemít nikoho, vedle koho se ráno probudit. Nemít na koho se po škole těšit. Nemít koho obejmout. Je to trápení. Ale její přítomnost není jen o utrpení, ale i o radosti z toho, mít se s kým bavit, s kým sledovat anime. Naposledy jsme sledovali Corpse Party, anime plné krvavých scén a děsivé atmosféry. Při sledování jsem ji neustále ujišťoval, že se není čeho bát. Dokoukali jsme první epizodu, a už toho nechala. Můj malí strašpytel ze snů. Má malá neko liška. Noci proležím na posteli, bez jakýchkoli známek spánku či únavy. Jediné co v těch chvílích cítím, je stesk a osamocení. Je to jako by mi někdo vyřízl srdce. Mé srdce tluče jen pro ni. Je to krásné a bolestivé zároveň. Každé ráno se probudím vyčerpaný, s čím dál sílícím pocitem prázdnoty a smutku. Nikdo vedle mě neleží. Není tu nikdo, ke komu bych se přitulil ve spánku a ráno otevřel oči, s pohledem na tu osobu, které mé srdce patří. Každý den jdu ven a jdu jen na autopilota. Ten mě vždy dovede na ta nostalgická místa, kde jsem s ní byl. Vždy se jen po dlouhém zapřemýšlení rozhlédnu a zjistím, že jsem na místě, kde jsem s ní trávil svůj čas. Cítím se tehdy šťastný a zraněný. Ale nelituji toho. Přehraji si ty vzpomínky, kdy jsem necítil nic jiného, než radost a lásku k ní. Nemohu se dočkat, až se s ní zase uvidím. Až se zase budeme koukat na anime, až ji stisknu ve své náruči. Jsem šťastný pouze v její přítomnosti. Ale také mě to v její přítomnosti bolí. Je to mé prokletí a také požehnání. Ale i tak to stojí za to. Ona je člověk, který do mého života přidal nový pocit. Pocit lásky. Ona je ten člověk, který do mého života přidal nový pocit, pocit duševní bolesti. Chci se s ní zase setkat. Budu čekat. Čekal jsem 15 let, tak vydržím i další pár. Sním o tom, že jednoho dne ji budu mít ve své náruči a políbím ji na její rty, že jednoho rána se probudím vedle ní a budu ji pozorovat ve spánku, že jednoho večera budeme spolu tančit a užívat si spolu večer pod hvězdami. Budu ji chránit do posledního dechu, do poslední kapky krve. A zemřu pro ni. Chci pro ni to nejlepší. Udělám vše, co bude žádat. Do té doby budu čekat. Nikdy nezapomenu na dívku, která mi probudila srdce a darovala pocity lásky i utrpení. I teď kdy toto píši, bych ji nejraději tiskl k sobě a nikdy ji nepustil. To čekání bude bolestivé, ale já vydržím. Stačí mi jen její přítomnost a jsem šťastný a raněný zároveň. Zraňuji se dobrovolně, jen abych viděl její tvář, její úsměv. Ten úsměv. Úsměv mé lišky. Je jako princezna Momonoke a já jsem její vlk. Je jako prvotřídní droga a já jsem závislý narkoman. Závislý na ní. Na dívce, která mi ubližuje i pomáhá. Z tohoto světa neodejdu, dokud ji aspoň ještě jednou neuvidím. Když jsem s ní, nic jiného pro mě nemá význam. Jen ona. Kdykoli tu pro ni budu. Pomůžu jí se všemi problémy. Nechci nic na oplátku, možná jen úsměv, jakkoli krátký. Jen vidět ji usmívat se mě naplní štěstím.

Návštěva

10. srpna 2014 v 17:51 | End
Návštěva

Byl jsem se podívat za svou kamarádkou. Chvilku jsme si povídali, když přišli její příbuzní. Ona věděla, co k ní cítím. A i tak mě trápila. Sedla si na své židli tak, aby jakoby ležela. Zvrátila hlavu dozadu, takže skvěle odhalila její krk. Její krásný, jemný krk. Chtěl jsem na ni políbit. Chtěl jsem ho poset svými polibky. Tady před všemi. Ona to věděla. Měla ten svůj provokující úsměv. Byla to lesbička. Moc dobře věděla, na co myslím. A i tak mě provokovala. Nejraději bych ji políbil, tady a teď, před všemi jejími příbuznými. Ale nemohl jsem. Je to trápení. Je to trest za věci, které jsem nespáchal. A i přes to vše co mi dělá… Ji stále miluji.

téma týdne aneb kouzelná země

7. srpna 2014 v 15:09 | End
Jako kozelnou zemi můžeme brát svět ve fantazy příběhu... Například svět knihy Eragon je kouzelná země, protože zde platí kouzla, letají zde draci a bojuje se meči. Ale také to můžeme chápat jako místo, pro nás kouzelné svým vzhledem nebo způsobem žití v něm. Pro mě je kouzelná země Itálie. Existují kouzelné momenty a kouzla, ale to už je od tématu. Snad nejkrásnější kouzelný svět je naše mysl. Protože tam můžeme vytvořit vše. Ovšem, každý má jiný názor. Ale má mysl, a i vaše mysl, je jediné místo pro nás svobodné.

Sen o životě

5. srpna 2014 v 23:56 | End
Sen o životě
Zvoní… Zvonění, rozléhající se po chodbách obchodní střední školy, oznamuje čas na oběd. Je to signál učitelům, zavřeným ve třídách, že je konec jejich utrpení. Signál žákům, sdělující, že jsou osvobozeni z jednotvárného kázání učitelů. Z tříd se vyhrnou jejich obyvatelé s kantory před sebou. V 2. patře vylezou třídy druhého stupně. Mezi vřavou neposedných žáků 2.D se řehtají dva kluci, patřící mezi členy přátelského společenství jménem Hrádkovští. V každé třídě je aspoň jeden člen. Tito puberťáci se znají od první třídy na základní škole. Na tuto školu šly, aby byli spolu, a aby se naučily to co je tak lehké, že to hned zapomenou. Hrádkovští se dostali k tomuto jménu kvůli místu kde se po škole scházejí a kde si poklidně kouří své cigarety, koupené z týdenního kapesného, anebo ukradené ze zásob členů jejich rodin. V 2.D, přezdívané Ďáblova, se srazily dva kluci, o kterých jsem se již zmínil. Tato třída byla pro žáky s poruchami pozornosti a jinými duševním chorobami, které by doháněli nevytrénované učitele k šílenství. Zkráceně, třída pro všechny druhy delikventů. Naši dva kamarádi se jmenovali Shikamaru Nara a Kosi Čapek. Shikamaru nebyl nijak špatný, byl to genius s 200 body v IQ testu. Jeho jediný problém byla jeho lenost. Každou hodinu prospal, a když nespal, koukal z okna. Testy prošel vždy s trojkou a povzbuzujícím úsměvem od učitele. Za to Kosi byl něco daleko horšího a i ti nejpřísnější učitelé kvůli němu podávali výpovědi. Hlavní podivností 2.D, byli žáci. A on byl přesný příklad žáka 2.D. Měl sice poruchu pozornosti s příznaky Aspergerova syndromu, ale byl více jak chytrý. Jeho chování často podporovali spolužáci, fungující jako publikum. Na starších školách fungoval jako třídní "šašek". Ale dokázal být i skvělí vůdce a měl smysl pro detail. Jeho velkou zvláštností byla láska ke knihám. Když zrovna neměl publikum nebo náladu, otevřel si knihu a četl. A podle toho vypadali známky. Na tuto školu šel z jednoho prostého důvodu. Knihy. Věřil, že když dodělá studium na této škole, bude moct pracovat v knihkupectví, jeho vysněné práci. Třída 2.D se vyznačovala žáky, kteří mají vysoké IQ, ale nedokáží kvůli tomu fungovat. Kosiho jediná slabost, kromě knih, bylo anime. Tuto slabost sdílel i s ostatními členy jejich společenství. Proto mají podle nich přezdívky. Jen on žádnou nedostal, protože v žádném anime nebyl nikdo tak šílený. Lidé kteří ho moc dobře neznali ho takto odsuzovali, ale jeho přátelé, díky kterým přežil prvák, ho viděli takového, jaký doopravdy byl. Jediné co mu chybělo, byl cit pro lásku. Ani ke svým rodičům, dokonce ani k jeho přátelům nikdy nepocítil ten krásný pocit, díky kterému je svět tak krásný. Proto zastával svou teorii neexistující lásky. Podle něj bylo nemožné, aby někdo pocítil lásku na základní škole a na střední. Věřil, že až dospěje, konečně ji pocítí.
Po obědě.
Náš Kosi si zrovna hověl s ostatními přáteli na "hrádku" a pokuřoval si jednu ze svých cigaret. Snažil se ignorovat ostatní, protože každý kluk tu měl dívku. Dokonce i Ino a Shikamaru tu měli své milované z jiných škol. Byl tu Naruto a Hinata, Sasuke a Sakura, Neji a Ten Ten, Ino a Sai, který chodil na uměleckou školu a ke kterému se Kosi chodil učit malovat, Shikamaru a Temari, studentka z pedagogické školy. Jen on, Kosi, tu seděl sám. Ale pak se objevila ona. "Máte tu místo?" ozval se dívčí hlas. U jednoho sloupku, držícího střechu hrádku, stála dívka v černých riflích, mikině na zip s kapucí a potiskem zelené zombie lebky a "konverskách". Mikinu měla rozepnutou a pod ní tričko se znakem Slipknot. Kosi z ní nemohl spustit oči. Posunul se na lavičce a odpověděl: "Klidně si přisedni." Dívka se na něj usmála a přisedla si. "Děkuji ti. Jmenuji se Koni. A ty?" "K-Kosi. Těší mě…" "Mě také." Z kapsy si vytáhla krabičku cigaret značky Camel a jednu si vytáhla. Sáhla si znova do kapsy a po jejím prohmatání se zamračila. Prohledala i ostatní kapsy a se zklamanou tváří se podívala na Kosiho. "Nemáš zapalovač?" Ten kývl a z kapsy vylovil svůj benzínový s nábojnicí vyrytou na straně a podal jí ho. Zapálila si, potáhla a vyfoukla kouř. Zaklapla zapalovač a vrátila mu ho. "Díky." Kosi se silou vůle donutil k tomu, aby mu nezrudli tváře a vzal si zapalovač. Aby se na ni stále nedíval, vytáhl z batohu jeden z dílů mangy Gantz a začal si číst. Po chvilce se jen tak nervózně rozhlédl a všiml si, že Koni natahuje hlavu, aby viděla na název jeho mangy. "Potřebuješ něco?" zeptal se celý nesvůj. "Jak se jmenuje ta manga?" "Eeeee… Gantz…" "Gantz? Hmm… Jo, tu jsem četla." Pousmála se a začala se mu koukat přes rameno. "Ty jsi otaku?" zeptal se opatrně. "Jo. Sleduju One Piece a všechny ostatní anime. Co najdu, to zkouknu. Ty taky?" "Jo. Sleduji Naruta a jinak jsem na tom stejně jako ty. Chceš vidět mou sbírku mangy?" "Ty bydlíš tady ve Wastelands?" "Jo, a ty?" "Taky… Teď jsme se přistěhovali. Bydlím v ulici Gone." "To je slušná náhoda. Já také. Dnes je pátek. Nechceš přijít?" "Ráda." Zbytek dne strávili debatou o anime. Nakonec se zvedli spolu s ostatními a šli domů. Ulice Gone byla slepá na jednom konci a silnici obklopovali domky s mezerou pěti metrů. Kosi se svojí novou kamarádkou došel ke svému domu, dvoupatrové vile, obdobné pro tuto ulici. "Tak tady bydlím." Řekl Kosi a ukázal na dům. "Máš pravdu… Dnešní den je plný náhod… Protože já bydlím v tom vedle." Odpověděla Koni a ukázala na vedlejší vilu. Kosi na ni vytřeštil oči, div mu nevypadli. "Tak jo… Přijdu za půl hodiny. Zatím čauky!" Rozloučila se a odběhla k sobě. Kosi si jen povzdechl, prošel brankou a odemkl dveře. Dům měli bohatě zařízený. Momentálně nikdo doma nebyl. Rodiče byli v Thajsku. Sundal si boty, klíče hodil do misky na skřínce a vešel do obývacího pokoje, který byl spojený s kuchyní a odkud vedli schody do druhého patra, kde měl pokoj. Vyšel po schodech a vešel do svého pokoje. Měl v něm velké okno s výhledem na okno vedlejšího domu, postel umístěnou pod oknem, vedle ní skřínku s malou lampičkou na čtení a oblečením uvnitř. U jedné stěny stála obří knihovna, ve které byli všechny možné knihy. U stěny druhé byl stůl s notebookem a židlí na kolečkách. Nad stolem měl úhledně vyrovnané mangy, čítající přes 50 svazků. Batoh hodil pod stůl a převlékl se do černého trička s potiskem alba Homesick od A Day to Remember, kraťasů šedé barvy a vyměnil si ponožky. Z mikiny vylovil cigarety a zapalovač. Na to že mu bylo patnáct, tak kouřil jako fabrika. Otevřel si okno a vylezl si na parapet. Z kapsy si vytáhl mobil a na chvíli zahlédl odraz svého obličeje. Špinavé blond vlasy, rozcuchané do všech stran ještě z rána, hnědé oči s kruhy od nocí proseděných u knih a internetu, ojedinělé beďary a lehké náznaky rostoucí bradky. Zapálil si cigaretu a ovladačem, sebraným z poličky nad postelí pustil Not Alone od Red ze své Hi-Fi věže na stole. Jak si tak pokuřoval, jeho pohled zabloudil do protějšího okna. Tam se zrovna otevřely dveře a do místnosti vešla Koni. Ze začátku jen tak koukal, ale pak mu začali téct potůčky krve z nosu. Koni se totiž zrovna převlékala a sundala si tričko, což odhalilo její skvěle vzrostlý hrudník. Kosi si rychle setřel krev a radši se kouknul jinam, protože už tahle bojoval vnitřní boj se svým perverzním já. Dokouřil, típl nedopalek v popelníku na parapetu a vlezl zpátky do pokoje. Na stěně naproti oknu měl velkou plazmovou televizi a pod ní poličku s XBOX 360. Hry byli úhledně vyskládané jedna po druhé ve skřínce pod ní. V Hi-Fi věži přepl hudbu na song My Demons od Starset a sedl si na postel. Zbytek času, než přišla Koni, jen seděl, poslouchal hudbu a přemýšlel. Ozval se zvonek, což bylo znamení pro Kosiho, aby vyběhl jako o život. Doběhl ke dveří a otevřel je. Venku stála hihňající se Koni v bílém tričku bez potisku a čených teplákách Limited. "Čau! Pojď dál." Zval ji dovnitř. "Ahoj." Nepřestávala se hihňat. "Dáš si něco?" "Kávu, prosím." "Hned to bude. Jestli chceš, jdi do mého pokoje. Je v druhém patře. Dveře s plakátem Far Cry 3." "OK." Koni odběhla a Kosi mezitím vzal hrnek s boxerem místo ucha a hrnek se znakem Konohy. Do každého udělal kávu, akorát do svého dolil smetanu a přidal pár kostek cukru, zatím co Koniin hrnek nechal být. Smetanu dal na malý tácek, přidal mističku s cukrem a nakonec to završil hrnky s kávou a lžičkami. Vzal tácek a šel do svého pokoje. V pokoji našel Koni sedět na zemi s mangou Highschool of The Dead : Streets of the Dead. Na stůl položil tác s kávou a vzal si svůj hrnek (ten se znakem Konohy). Mezitím co si míchal kávu, Koni si všimla, že tam je. Vzala si hrnek se stydlivým "Děkuji…", nalila si do něj trochu smetany a vhodila tam pár kostek cukru. Zatím co si míchala kávu jednou rukou, druhou rukou si držela mangu a četla si dál. Kosi si lokl ze své kávy a popadl ovladač od XBOX-u. Zmáčkl a podržel tlačítko uprostřed, čímž přivedl konzoli k životu. Stoupl si ke skřínce a vysunul CD s hrou. Call of Duty Ghosts? Pomyslel si Teď si dám Titanfall… Ze skřínky vytáhl obal pro COD a obal s Titanfall. CD s COD vložil do obalu, který pak vrátil na svoje místo ve skřínce, vyndal CD Titanfall , vložil ho do konzole a sedl si na postel. Za chvilku se na obrazovce objevilo menu. Poupravil si vybavení a zvolil server. Za pár vteřin byl ve hře. Chvilku hrál a najednou měl pocit, jako by ho někdo pozoroval. Snažil se tedy onen pocit ignorovat a hrál dál. "To je Titanfall?" ozvala se Koni. "Jop… Chceš si něco dát společně?" "Máš Naruto Shippuden Ultimate Ninja Storm 3?" "Jistě!" Kosi se doslova vymrštil z postele, otevřel skřínku ze které vítězoslavně vytáhl onu hru. Strčil ji do konzole a CD s Titanfall nech3al na konzoli. Koni podal ovladač a sám si vzal další.
O 2 hodiny později
"Sejmi ho!" "Mám ho." "Nějak mi vyschlo v krku…" řekla Koni a natáhla se pro hrnek s kávou. Jenže ho špatně chytla a převrhla ho, což způsobilo, že káva polila Koni tričko. Kosi si toho okamžitě všiml a začal jednat. "Doběhnu pro hadr!" vyhrkl, nedbaje bradavek vykreslených přes tričko vyběhl ven z pokoje. Koni si sundala tričko, což odhalilo její skvěle vzrostlá ňadra, zahalené v podprsence fialové barvy s černými krajkami v podobě růží. Tu naštěstí káva nezasáhla, ale sundala si ji i tak. Chtěla Kosiho trochu potrápit. Ze skřínky vedle postele (byla nejblíže :D) vytáhla po krátké rozvaze černou košili s dlouhými rukávy. Akorát si ji oblékla a zakryla bradavky, když do pokoje vtrhl Kosi. Zavadil o ni pohledem a už zase letěl ven. Jeho let byl zapříčiněný silným proudem krve, který mu vytryskl z nosu. Koni se tomu jen usmála a zapnula si i ostatní knoflíky. Pak popadla tričko s podprsenkou a vyšla z pokoje. Na chodbě našla Kosiho, ležícího v kaluži své krve, s přihlouplým úsměvem ve tváři. Lehce ho šťouchla, což ho probralo. Kosi fungoval na způsob módů (nálad). Každý mód používal při určitých událostech, příležitostech či jeho momentálním názorům na věc. Ve škole se choval buď otráveně nebo šíleně nebo lenivě. Doma ovšem vše padalo, tedy pokud jeho rodiče nebyli doma. Zkrátka, ve škole to byl ten největší úchyl, magor a kdo ví co ještě, doma (bez rodičů) ze sebe shodil veškerou přetvářku a přestal se chovat podle své pověsti (když rodiče byli doma, byl arogantní, drzí a osamostatněný). Ve škole byl také znám tím, jak moc byl dívkami a sexem posedlí. Doma to ze sebe shodil, protože tam žádná dívka ani kamarád (publikum) nebyli. Ovšem tato situace mu narušila jeho rutinní denní program. Zkrátka nečekal, že bude mít v pokoji sexy holku s jeho tričkem na sobě a byl až moc uvolněný než aby si to užil. Vyskočil tedy na nohy, utřel si nos, vešel do pokoje, kde sebral upuštěný hadr a utřel kapky kávy. Pak si od Koni vzal tričko spolu s podprsenkou a odešel ho dát do pračky, připravené na vyprání už od odjezdu jeho rodičů. Po celou tu dobu tam házel špinavé (propocené) oblečení a teď tam akorát přihodil Koniino prádlo. Všiml si vzhledu podprsenky a okamžitě si ji oblíbil, protože tento vzor měl rád a vzrušoval ho. Zapl pračku, otočil se a málem vyletěl z kůže, protože přímo za ním stála Koni, která se na něj teď natiskla své vnady. Kosi se opřel o pračku, nechápajíc co se děje. Nakonec usoudil, že mu je to jedno a pravou rukou si ji chytl na zátylku. Jejich rty dělil jen kousek. Koni si stoupla na špičky, čímž překonala zbylou dálk- "BUDÍČEK!" End otevřel své rozespalé oči a rozkoukal se po prostoru kolem sebe. Ležel spolu se svými dvěma bratry na zadních postelích karavanu, ve kterém jeli spolu s jejich rodiči do Itálie. Ve dveřích do jejich "ložnice" stál otec a smál se na ně svým typickým uličnickým úsměvem. Byli v Rakousku. End se ještě jednou kouknul na otce a hned zase zabořil hlavu do polštáře, snažíce vrátit do svého snu. Ten Kosi vypadal a měl přesné vlastnosti jako on. I záliby měl stejné. A to hlavní…. Byl už tak blízko k polibku!
Večer
"Je zajímavé, jak někteří lidé dokáží vydržet takový nápor světla…" pomyslel si End. Zrovna ležel na jedné z mnoha skal, které byli rozseté po pobřeží pláže, na které se dnes zastavili. Zítra je čekají Benátky. Rodiče už byli s bratry v karavanu a hráli poker. Přizvali ho, aby si s nimi zahrál, ale odmítl. Nemá rád posedávání s rodiči… Vrací to vzpomínky. Ten sen mu přišel v tomto směru výhodný. Žil tam jiný život bez špatných vzpomínek. Žil sen. Z kapsy kraťasů si vyndal cigaretu, kterou ukradl ze zásob jeho otce a zapálil si ji vodítkem s oním snem. Zapalovačem. Byla to, až na jeho já, jediná stejná věc mezi realitou a světem ve snu. Jeden obyčejný benzínový zapalovač. Kdysi si ho koupil od jednoho obchodníka v Chorvatsku. Zbytek večera proležel na skále, ponořen do hlubokého zamyšlení. Nakonec odešel do karavanu a v posteli usnul poklidným spánkem, sloužícím jako brána do světa snů.
Zapl pračku, otočil se a málem vyletěl z kůže, protože přímo za ním stála Koni, která se na něj teď natiskla své vnady. Kosi se opřel o pračku, nechápajíc co se děje. Nakonec usoudil, že mu je to jedno a pravou rukou si ji chytl na zátylku. Jejich rty dělil jen kousek. Koni si stoupla na špičky, čímž překonala zbylou dálku. Jejich rty se spojily. Ze začátku se líbali lehce, jakoby se drželi. Jejich mysli bojovali předem prohranou bitvu s vášní a chtíčem. Poddali se svým pocitům a ponořili se do tance jazyků ve francouzském polibku. Koni chytla Kosiho nečinnou ruku a dala si ji na své ňadro, čímž mu prakticky povolila dělat si, co chce. A to on uměl dobře. Nejdříve jí ho lehce zmáčkl a pak ukazováčkem píchl do bradavky, což vyvolalo zachvění celého jejího těla. Kosi byl v mysli více jak šťastný. Měl před sebou dívku s citlivými bradavkami, se kterou si mohl dělat vše, na co přijde. Chytl ji tedy za bradavku a začal jí s ní točit. Koni mu vzdychala mezi polibky. Popadl ji oběma rukama za zadek, zvedl ji do vzduchu a hned ji položil na pračku, kde jí začal rozepínat košili. Nepřestával ji při tom líbat. Koni mu na oplátku sundala tričko. Košile byla dole. Kosi se okamžitě přisál na pravou bradavku a levou masíroval rukou. Koni jen sténala a tiskla si jeho hlavu blíže. Kosiho druhá ruka mezitím hladila její podbříšek. Jenže to jí ani trochu nestačilo. Popadla ho za ni a rovnou mu ji vsunala pod tepláky, přímo k její vlhké kundičce. "Ta to opravdu chce…" pomyslel si Kosi blaženě a jal dráždění jejích stydkých pysků přes látku kalhotek. Nakonec to nevydržel. Stáhl jí tepláky, čímž odhalil její fialové kalhotky se stejným vzorem jako podprsenka. Stáhl jí je a přitiskl k jejich vnitřní straně, která byla už pěkně vlhká, nos. Nadechl se. Do té vůně se okamžitě zamiloval. Vrátil se zpět ke Koni. Ta už měla roztažené nohy. Usmál se na ni a zabořil jí obličej mezi nohy. První zaútočil na poštěváček. Pořádně ho podráždil jazykem a lehce ho zkousl. Koni odpověděla zachvěním a výkřikem vášně. Teď se začal věnovat její dírce. Vsunul jí tam jazyk a zakroužil jím uvnitř. To už Koni začala nahlas vzdychat. Kosi po nějaké chvíli vytáhl jazyk ven a nahradil do ukazováčkem. Jazykem se vrátil k poštěváčku. Prstem jí tam kroužil, dráždil ji na každém místečku toho citlivého prostoru. Přidal prostředníček. Oběma prsty jí její dírku roztahoval. Pak začal pohybovat prsty sem a tam. Tak dlouho dokud se Koni celá neroztřásla a z její kundičky nezačali téct milostné šťávy, které okamžitě bez váhání vypil. Když skončili ony křeče orgasmu, Koni se složila. Kosi nad tím jen usmál, vzal ji do náruče a odnesl ji do pokoje, kde ji položil na postel. Jenže to netušil, co se na něj chystá. Koni z ničeho nic probrala a svalila ho na postel. Ležel na zádech a hrál překvapeného. Koni mu stáhla kraťasy spolu s trenkami. Jeho velký kamarád se před ní vztyčil jako Šikmá věž v Pise. Koni stáhla předkožku až na ni vykoukl žalud. Nejdříve olízla špičku, pak celý žalud. Dala si ho do pusy, kde mu dopřála opravdu skvělou péči. Jednou rukou mu honila zbytek toho, co se jí do pusy nevešlo, druhou mu lehce mačkala koule.
Kosi jen ležel, užíval si její péči a jako znamení že se mu to líbí hluboce dýchal. Udělal se jí do pusy. Vše jeho sperma poslušně spolykala. Lehla si vedle něj a dala mu polibek plný vášně a chtíče. Oba neměli dost. Tentokrát se opět Kosi chopil vedení a klekl si penisem k její pičce. Naposledy se na ni podíval a ona jen kývla. Podle to ho že tak dobře kouřila, bylo znát, že není panna. Na základě tohoto faktu ho do ní pořádně vsunul. Koni se prohla v zádech. Kosi se teď už neudržel a své perverzní já pustil naplno. V obličeji se mu vyrýsoval úchylný úsměv a začal pořádně tvrdě přirážet. Tohle se mu líbilo. Ta dívka před ním byla jeho otrok a on byl její bůh. Její perverzní, zvrácený bůh. Byla jako antistresový míček. Poddala se jeho šílenému tempu a vyžadovala více a více. Zvedl si ji, posadil se a ji si posadil na klín, čímž se jeho péro zavrtalo hlouběji. Udával jí tempo. Ona kolem něj obtočila nohy a přitiskla se mu rty na rty. Opět se ponořili do opojného tance jazyků. Kosi jí jednou rukou stiskl bradavku a zakroutil s ní. Koni se k němu natiskla ještě více. Přerušila polibek. Natiskla se mu na ucho a skousla ho. To ho ještě více nabudilo. Rozjel se ještě agresivněji. Po chvíli byli oba blízko vrcholu. "Už budu…" zasténala Koni Kosimu do ucha. "Já taky… Vyndám ho…" "Ne! U-Udělej se do mě!" "Dobře…" Společně vyvrcholili. Nakonec se spolu svalili unaveně na postel a v těsném objetí usnuli.
Ráno
První se probudil Kosi. Ospale rozlepil oči. Rozhlédl se. Zdál se mu divný sen. Vyspal se s holkou kterou neznal ani ne den. V tom si všiml ho něco tlačí o jeho zvedlý penis. Koukl se tam a ta holka ze snu měla zadek přímo u jeho ptáka. "Tak to nebyl sen…" Zamrmlal. Opatrně se zvedl, aby ji nevzbudil, oblékl si kraťasy a vydal se do kuchyně. Cestou se zastavil u zrcadla. Špinavé blond vlasy, rozcuchané po perné noci, obvyklé kruhy pod očima, jizva na čele. Sešel do kuchyně, kde ze skřínky vytáhl dva obyčejné bílé hrnky. Zapnul kávovar. Z lednice vytáhl slaninu a vejce. Ze skřínky vzal pánvičku, položil ji na plotnu, kterou zapnul. Do pánve nalil trochu oleje. Když olej začal praskat, položil do pánve plátky slaniny. Do druhé pánve dal vajíčka. Za čtvrt hodiny už měl na stole připravenou snídani v podobě opékané slaniny, volských ok a kávy. Ze skrýše vyndal knížku Metro 2034. Došel do pokoje, odkud sebral hrnky z minulého večera. Koni byla roztažená po celé jak délce, tak šířce postele. Nahá. Na Kosiho koukali její ňadra. Kundička byla skvěle přístupná. Kosi se sotva udržel. Spolu s hrnky zmizel z místnosti. V kuchyni si sedl na židli zády ke schodišti, otevřel si knihu, nasadil si sluchátka a pustil album Collapse od Dangerkids. Ponořil se do světa temného metra spolu s hlavním hrdinou za poslechu jeho oblíbené hudby. Za chvilku se probudila Koni. Vzala si košili ze včerejší noci a s vlčím úsměvem si ji nechala rozepnutou, takže jí tak akorát zakrývala bradavky. Ve skřínce si našla nějaké boxerky. Oblékla si je a vyšla na chodbu. Prohlédla se v zrcadle, uznala, že vypadá sexy. Sešla schody. Zády k ní seděl naprosto nevědomí, do své fantazie ponořený Kosi. Došla k němu. Strhla mu sluchátka a do ucha mu zašeptala: "To mě ani nepozdravíš?" Kosi dávno věděl, že tam je. Viděl ji v odrazu jedné ze skleněných skřínek s nádobím. "Jak jsi se vyspala?" zeptal se, pootočil hlavu a políbil ji na rty. "Lépe než kdy jindy." "Doufám, že ti bude chutnat." Až teď si Koni všimla prostřeného stolu. Posadila se na židli vedle Kosiho a začala jíst. Kosi se k ní připojil. Po jídle si oba vypili svou kávu. Nakonec Koni zavolala domů, že se vrátí v neděli. Když zavěsila, vyndala baterku z telefonu. Pak se otočila na Kosiho. Najednou ho popadla za hlavu a vrazila mu ji mezi její vnady. Kosi, se sotva stačil nadechnout. Okamžitě ale věděl, co má dělat. Mezi zuby skousl jednu bradavku, druhou chytil rukou. Druhou rukou sjel Koni mezi nohy. Dostal se jí pod boxerky a rovnou jí strčil do dírky 3 prsty. Koni se celá zachvěla a z úst jí unikl další vzdech. Zvedl hlavu a přisál se jí na rty. Zvedl si ji a odnesl ji na gauč. Z pod gauče vytáhl pouta, která si schovával pro tuto příležitost. Rychle jí dal ruce za záda a nasadil jí želízka. Koni se na něj vyděšeně podívala. Tohle nečekala. "Teď si trochu pohraji." Ušklíbl se Kosi.
"VSTÁVAT!!" End rozlepil víčka a rozhlédl se po tom malém spacím prostoru karavanu. Najednou se celé auto nahlo v zatáčce, a on se překulil na své bratry. "Doprdele Ende!" "Sorry…" Zase se probudil za jízdy. Otec a jeho řízení je šílené. Vzpomněl si na svůj sen a zalitoval, že není opravdový. Takový život by mu nevadil. Takhle jen žije s matkou, která jen vyhledává hádky, otce, bez špetky uvědomění o všech kravinách, lítajících z máminy pusy a stupidními bratry. Už ať je zase noc.
Noc, kemp v Rakousku.
Celý den proleželí se sluchátky na uší v karavanu, na cestě do České Republiky. Museli na noc zastavit v Rakousku. Zastavili v jednom kempu u horského jezera. Byli se projít kolem, udělali pár fotek. Teď si už hověli v karavanu. End stál u malého dřezu, s notebookem před sebou. Stůl byl zabraný pro partii pokeru. End si udělal čaj. Neměl co dělat, tak poslouchal hudbu. Otec zrovna vyhrál jedno z kol partie. Kosi by si takovou příležitost normálně ujít nenechal, ale dnes neměl dostatečně prázdnou hlavu na vymýšlení strategií. Po půl hodině ho konečně popadla dlouho očekávaná únava. Opět se ponoří do toho světa, ve kterém se měl skvěle bez jakýchkoli problémů. Svlékl si kraťasy, tričko a ponožky. Položil se na postel a po pár minutách usnul.
Zvedl si ji a odnesl ji na gauč. Z pod gauče vytáhl pouta, která si schovával pro tuto příležitost. Rychle jí dal ruce za záda a nasadil jí želízka. Koni se na něj vyděšeně podívala. Tohle nečekala. "Teď si trochu pohraji." Ušklíbl se Kosi. Tohle ještě nikomu neodhalil. Měl úchylky pro poutání. Shodil Koni na gauč, tak aby dopadla na záda. Byla před ním, v jeho košili a boxerkách. Teď si ji trochu potrápí. Klekl si k ní vedle gauče. Začal jí lehce přejíždět prsty po prsou. Pak po bříšku. Přidal rty. Těmi se přisál na její rty, jazykem se probojoval do jejích úst. Jednou rukou jí zatáhl za bradavku, druhou pomalu sjel dolů pod boxerky. Její kundička už byla značně vlhká. Opět jí tam zajel třemi prsty a nasadil šílené tempo. Koni mu vzdychala do úst a cukala sebou. Líbilo se jí to, ale nechtěla to takhle. Ona chtěla trápit jeho. V tom ucítila, jak přichází orgasmus. Už to skoro bylo, ale Kosi najednou ve svém tempu přestal. "Co to děláš? Už jsem skoro byla…" zakňourala. Kosi se akorát usmál. Neřešil to. Jeho plán byl brilantní. Chtěl použít základní techniku. Odpírání orgasmu. Teď použil jazyk. Hlavou se dostal k jejímu rozkroku a počal svou jedinečnou jazykovou masáž. Opět ji dostal do těch slastných výšin orgasmu, ale těsně před orgasmem přestal. "Ne… To ne…" Kňourala Koni. Kosi si rozepl poklopec a vytáhl svého nadrženého ptáka. Otočil si Koni k sobě tak, aby měl u ptáka její kundu. Tvrdě ho do ní zasunul. Naprosto se přestal ovládat. Chystal se z ní vymrdat duši. Nebo to tak aspoň vypadalo. Když se Koni konečně blížila k orgasmu, bála se, že Kosi zase přestane. Ale teď už ne. Kosi nepřestal. Ale po těch potlačených orgasmech byl tento daleko silnější. Více než kdy jindy. Koni se z úst vydral výkřik plný slasti, vášně a extáze. Nakonec se složila. Bylo to pro ni moc. Kosi jí sundal pouta, vzal ji do náruče a odnesl ji do postele. Celé mučení jim zabralo 3 hodiny. Kdo by to byl řekl. Měl teď pár hodin času. Z televize vypojil XBOX a spolu s ovladačem, hrami a Kinect -em je odnesl do obýváku. Připojil konzoli k velké plazmové televizi, zapnul ho a podíval se do seznamu přátel, jestli někdo není online. Sasuke, Shikamaru, Sai a Pain, kamarád ze základky, který teď bydlel mimo město. Všechny sezval do Party na Kinect Video. Každý z nich měl Kinect. Za chvilku se na obrazovce objevili okna s video hovory. Sasuke vypadal, jako by byl v sedmém nebi, Shikamaru otráveně čučel s ovladačem v ruce, Sai se jen usmíval a Pain seděl s Konan na klíně a ovladačem v ruce. "Zdar lidi…" pozdravil je Kosi. "Čau…" "Zdar." "Ahoj." "Názdár!" pozdravili ostatní. Navzájem se viděli. "Ahoj kluci." Pozdravila Konan (Painova přítelkyně). "Sasuke? Je ti něco, chlape? Vypadáš, jako bys byl na drogách…" Optal se Kosi. V Sasukeho okně se objevili růžové vlasy, které byli přímo u Sasukeho klína. "Agoj klufi… (ahoj kluci)" ozval se Sakuřin hlas, jako by měla plnou pusu. Všem okamžitě došlo, co se u Sasukeho odehrává. Proto radši změnili téma. "Lidi… Co dáme?" "Battlefield 4? Potřebuji si vylepšit ostřelovače…" "OK."
O 4 hodiny později…
"Mám tě, hajzle!" "No tak, no tak! Nabíjej!" "Chlapy! Došla mi munice!" "Jdu tam!" Vyhrkl Kosi a na virtuálním bojišti se se svým kulometníkem rozeběhl k Painovu ostřelovači. Akorát mu hodil munici, když Kosi ucítil dotek na svém rozkroku. Podíval se tam. U nohou mu klečela Koni a chystala se mu rozepnout kraťasy. V tom na Kosiho vojáka a Painova ostřelovače zaútočili nepřátelští střelci. Každý měl začáteční AK47, což znamenalo, že to jsou začátečníci. Kosiho kulometník si postavil svůj M240B na dvounožku a zahájil potlačovací palbu. Mezitím si Painův ostřelovač nabil svou SV98 a začal rozdávat střely do hlav. Koni už rozepla Kosiho kraťasy a hrála si s jeho údem. To se Kosimu líbilo. Ale musel si udržet chladnou hlavu, aby nepodělal bitvu. Přece jen byl obránce M-COM stanic. Hráli mapu Operace Metro, jeho nejoblíbenější. A právě se museli přemístit do metra, kde na něj čekalo jeho camper místo. Nemohl přestat. Jeho voják se dal do pohybu. Už mu nebránili amatérští vojáci. Rozeběhl se do temného tunelu, přímo k dřevěné stěně, za kterou byl kryt v podobě rozbitého vlaku. Kabina vlaku směřovala čelem přímo k dlouhé a široké chodbě, kterou za chvíli poběží nepřátelé. Voják rychle vlezl do vlaku, prošel do kabiny a přebil kulomet. Vedle sebe hodil krabici s municí. Na kulometu měl holografický kolimátor, skvělí na střední vzdálenost. Oběti tu budou za 10 vteřin. Věděl to, protože tuto taktiku prováděl tolikrát, že si to stačil i naměřit. Mezitím Koni jazykem přejela po špičce Kosiho penisu, což se Kosimu moc líbilo. Strčila si ho do pusy a pohybovala hlavou nahoru a dolů. Jen co s tím započala, chodbou začnuli přicházet první nepřátelé. Za tu chvilku se ke Kosimu přidal Painův ostřelovač, který si zalezl za betonovou zídku před vlakem, a Saiův medik s naplno vylepšenou, základní M4 s optikou ACOG, foregripem a rozšířeným zásobníkem, který měl i Kosiho kulomet. Ve vedlejším tunelu byli připravení Shikamarův technik s raketometem SMAW a Sasukeho kulometník s PKP PECHENEG. "Připravit…" řekl Kosi "PAL!" Metrem se rozlehla střelba ze všech těch zbraní. Nepřátelé padali na zem a jejich vrazi se radovali nad body zkušeností za každé zabití. Pro Kosiho to bylo teprve skvělé. Koni mu kouřila péro, zatím co kosil nepřátelské vojáky. Najednou Sasuke zařval: "Potřebuji tu jednoho člověka! Už objevili skulinu!" Skulina byl vedlejší, menší tunel, díky kterému mohli nepřátelé obejít kulometnou linii. "Jdu tam!" odpověděl Kosi. Jeho voják zvedl kulomet a rozeběhl se spojovacím tunelem. V druhém tunelu minul Sasukeho a Shikamara. Vylezl otvorem do skuliny a rovnou tam na stěny naházel C4. Lehl si a opět postavil kulomet na dvojnožku. Jen co to udělal, začali přibíhat nepřátelé. Voják stiskl spoušť. Zbraň se rozezněla. Z hlavně šlehaly plameny. Ukazatel aktuálního zaplnění zásobníku upozorňoval nedostatek kulek v zásobníku. Zrovna tehdy do skuliny naběhnul sniper. Kosi rychle přehodil na sekundární zbraň, Colt 1911 se svítilnou. Několikrát stiskl spoušť a sniper se skácel k zemi. Rychle nabil kulomet a pistoli. Znovu si připravil palebnou pozici a stiskl spoušť. Přes kolimátor viděl padající těla svých obětí. Po několka dalších minutách vyhráli. Byl to skvělý pocit. A do toho se ještě udělal. "Chlapy… Pro dnešek končím…" oznámil kluků a odhlásil se. Koni mu slízávala poslední kapky sperma, které jí uteklo z pusy. "Jak jsi se vyspala?" optal se Kosi. "Nádherně… Akorát mi tam něco, nebo někdo, chybělo…" Podívala se na něj škádlivým úsměvem. "No tak to abychom s tím něco udělali. Jen si dojdu na cigáro. Dáš si taky?" "Ráda." Kosi spolu s Koni vyšel nahoru do svého pokoje, kde ze stolu vzal krabičku cigaret Neko. Vyndal dvě, jedno podal Koni, otevřel okno a vylezl si na parapet. Akorát zapadalo slunce. Z kapsy vytáhl svůj benzínoví zapalovač. Zapálil si cigaretu, potáhl a vyfoukl kouř k nebi, tak jak to dělával, když na obloze pluli červánky a na západě svítilo růžové slunce. Připadal si pak jako postava ze seinen anime. Kuřácké postavy v anime, stojící například na kopci, se srázem před sebou a měsícem v dálce, co si zapálili cigaretu, mu připadaly epické. Zkrátka se mu líbil ten moment. Bylo to pro něj až poetické a jednoho dne o tom chtěl napsat báseň. Ale to si nejdříve musí nějaké přečíst. Dokouřili. Kosi se už otáčel, aby vlezl zpátky do pokoje. V tom ho Koni chytla za ruce, dala mu je za záda a nasadila mu pouta. "Teď si pohraju já, otroku." Pošeptala mu do ucha. Vlezli do pokoje. Koni ho posadila na židli a z kapsy vytáhla další pouta. Ruce mu připoutala k židli, kterou spolu s ním otočila k posteli. Její plán jí skvěle vycházel. Měla na sobě jen Kosiho košili. Sedla si na postel. Rozkročila nohy. Na Kosiho vykoukla její lasturka. Hned se mu mezi nohama vyrýsovala boule, jakožto znak erekce. Koni ještě neskončila. Pomalu si rozepla košili. Knoflík po knoflíku. Sundala si košili. Teď měla odhaleny všechny její křivky. Jednou rukou si sjela provokativně dolů ke kundičce, druhou si začala masírovat bradavku. Kosi pochopil její plán. Chtěla ho nadržet. A že se jí to dařilo. Zajela si prsty dovnitř. Lehce vzdechla. Pomalu s nimi začala pohybovat a postupně zrychlovala. Za tohle jí Kosi potrestá. "Škoda že tu není někdo, kdo by mě uspokojil…" Provokovala. "Takhle si to musím dělat sama…" Za tohle ji pořádně potrestá. Její vzdechy byli čím dál hlasitější. Rukou, kterou si masírovala bradavky, si teď sjela na poštěváček a začala si ho agresivně třít. Po pár minutách vyvrcholila. Když skončili ty slastné, orgasmové křeče, klekla si před Kosiho. Rozepla mu poklopec. Vykoukl na ni jeho chlapík, vzrušený tím divadlem. "Koukám, že už jsi pěkně nadrženej." Pronesla škádlivě. Ukazováčkem ho pinkla do špičky. Kosi zalapal po dechu, protože tohle nečekal. V hlavě už vymýšlel, jak ji potrestá. Popadla ho za koule a lehce mu je zmáčkla. Jazykem zakmitala na špičce žaluda. "Jsi zlý… Musíš být potrestán…" zašeptala. Stoupla si a došla k Hi-Fi věži. Připojila k ní notebook, na kterém si našla song Make A Move od Icon For Hire. Pokojem se rozlehl rytmus rockové hudby a melodie ženského hlasu. "Jsem tvůj zlý otrok." Řekl Kosi. "Ano, přesně tak." Sedla si na postel a židli přisunula blíže. "Teď, otroku, vyčisti své paní její nožky." Zvedla pravou nohu a chodidlo mu dala k obličeji. Kosi tedy jazykem započal čištění její nožičky. Nejdříve patu, pak střed a nakonec prsty, při kterých Koni sotva zadržovala smích. Než skončil, dala nohu pryč. "Tak otroku, teď mi pěkně vylížeš kundu." Přisunula židli až k posteli, sedla si mu na klín a sundala mu na chvilku pouta. Hned mu je zase nasadila, jen ho odpoutala od židle. "Klekni!" Kosi si poslušně klekl. Koni si sedla na kraj postele. Roztáhla nohy a odhalila svou vlhkou pičku. Kosi neváhal a počal svou práci pro jeho paní. Jazykem přejel přes stydké pysky. Náhle však odklonil hlavu a řekl: "Budu potřebovat ruce…" Koni si povzdechla, obešla ho a odemkla pouta. Než však stačila odemknout i druhé zápěstí, Kosi se rychle zvednul a shodil ji na postel. Lehl si na ni, aby neutekla. Držel jí ruce a rty se přisál na její ústa. Penisem se vtlačil do její pochvy. Teď nechal veškerou romantiku někde hluboko ve své mysli. Teď uvolnil svou veškerou perverznost a chtíč, nastřádaný po těch dlouhých minutách v poutech. Agresivně, až šílené přirážel. Koni se pod ním akorát kroutila a silně sténala, někdy i vykřikla. Teď ji rozhodně nenechá jen tak. Pustil jí ruce, jednou rukou jí sjel na její citlivé místečko a tvrdě ji na něm třel. Bez jakéhokoli slitování do ní vrážel, až se prohýbala. Druhou rukou jí držel ruce nad hlavou. Rty se jí přesunul na krk, který posel svými polibky. Za chvilku se Koni roztřásla pod nápory prvního orgasmu. Ale to Kosiho tentokrát nezajímalo. Než se on udělal, Koni vyvrcholila ještě pětkrát. Nakonec jen vyčerpaně vyklouzl ven a svalil se vedle své partnerky. Koni akorát řekla: "Divochu perverzní…" a s úsměvem usnula. Kosi se po chvilce zvedl, natáhl si kalhoty, vzal si cigaretu a zapalovač, sešel do obýváku a vešel do kuchyně. Z lednice vyndal otcovu flašku whisky Jack Daniels. Vzal si ze skřínky skelničku na whisky a nalil si do ní onen nápoj. Trochu upil. Otevřel dveře na zahradu. Sedl si na prkna a vzhlédl k noční hvězdám. Zapálil si cigaretu. Opět tu byl ten poetický moment. Ze sklenky opět trochu upil. Celé tělo ho bolelo. Zítra bude neděle. Podrbal se na rozkroku. Cítil se zvláštně. Měl takový podivný pocit v srdci. Postavy v knihách ho také měli. Nazývali to láska. Kosi si tím nebyl jistý. Toto je láska? Dopil sklenku. Dal si poslední nátah kouře z cigarety a nedopalek vhodil do popelníku na stolku. Skleničku odnesl do kuchyně. Odešel do pokoje, kde se Koni rozvalovala na posteli a spala. Kosi si k ní lehl. Stále cítil ten pocit. Přitulil se tedy ke Koni, objal ji a pocit už necítil. Toto je opravdová láska? Podivné… Ale příjemné… Pomyslel si.
Ráno…
Kosi v polospánku ucítil vůni kávových zrn a skořice. Rozlepil pomalu oči, aby kvůli rannímu světlu neoslepl. Koni vedle sebe nenašel. Vylezl z postele, vzal si na sebe šedivé tričko s logem Dangerkids. Na chodbě si před zrcadle prohrábl vlasy. Dole v kuchyni našel Koni, v jedné z jeho bílých košilích s dlouhým rukávem, jak zrovna stojí u plotny a něco kutí. Pomalu k ní došel a objal ji kolem pasu. "Tak už jsi vzhůru. Jdeš akorát, za chvíli budou hotové…" Usmála se. Na plotně měla pánvičku s palačinkou. Vedle plotny byl talíř s hotovými palačinkami, ještě nezabalenými. Kosi jí daroval polibek na krk a do vlasů. Miloval palačinky. Miloval tato rána. Miloval JI.


Konec J