Kapitola 8.

24. března 2014 v 20:40 | End
Po neskutečně dlouhé době opět píšu... Snad se bude líbit...


Klesnu do sedu a oddychuju. Špaček mezitím odběhne pro pomoc. Za chvíli se objeví i s Koni držící lékárničku. Vytřeští oči a přiběhne ke mě. Popadne mi ruku a z lekárničky vyndá dezinfekci. A KURVA!!! proběhne mi hlavou. Rychle ucuknu rukou a Koni požádá Špačka ať mě podrží. Chytne mě a já se snažím vykroutit. Vtom mi v ruce vyryskne bolest větší, než když mi ten prst ustělili. KURVÁÁÁÁÁÁ!!!!!!! řvu bolestí. Nakonec padám do bezvědomí.

Probírám se ve své posteli. Moje věci jsou vedle postele. Kouknu se na ruku. Pahýl prstu je obvázaný obvazem. Vylezu z postele a rozhlédnu se. Nikde nikdo. Jdu na střechu, kde jsou všichni u kraje a cíví dolů. Dojdu k nim a taky se kouknu dolů. Do prdele... pomyslím si. Dole stojí mrtví. je jich míň než minule, ale i tak to bude makačka. Ostatní si mě všimnou a ptají se jak mi je. Normálně... odpálkuji je. Nemám chuť s nimy rozebírat svoje zranění. Odcházíme do zbrojnice. Každý fasuje kulomet. Stavíme se do formace před dveře a zamíříme. Cudlín otevře a mrtví se začnou tlačit dovnitř. Zase ten řev palby. Měl bych si příště vzít sluchátka... bleskne mi hlavou. Po čase zbívají jen čtyři mrtváci. Na všechny zařvu ať mi je nechají. Vytáhnu katanu a rozeběhnu se. Ani ne za minutu je po nich. Tak jo lidi... Čas na trochu odpočinku. zavelím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama