Březen 2014

Kapitola 10.

27. března 2014 v 8:51 | End
Opět sedím v přístřešku a kouřím jednu cigaretu za druhou. Vedle mě sedí Žigy a balí si jointa. Kde tu trávu furt bere? pomyslím si a kouřím dál. Po pěti minutách nic nedělání vstanu a jdu dolů. Ze zbrojnice si vezmu GLOCK a katanu. Potřebuju se jít projít. Jdu na náměstí, teď už prázdné. V mysli mi vyplave vzpomínka na náš příjezd do Jihlavy. Tehdy to bylo dost na hovno... Jdu dál po náměstí a zastavím se u krámku s alkoholem. Vejdu dovnitř a setnu hlavu zombíkovy u dveří. Jak tak procházím obchodem, najdu svou oblíbenou whisky, Jacka Danielse. Ještě vezmu pár lahví od bourbonů, vína a piv. Naházím to do batohu, co jsem si s sebou vzal a vylezu zpátky na ulici. Všimnu si člověka, sedící na lavičce, s mrtvolou u nohou. Dojdu k němu. Mrtvola je žena, sedící muž. Pane? Stalo se vám něco? Jste v pořádku? zeptám se opatrně. Otočí se na mě se smutným výrazem ve tváři a povídá : V pořádku? Samozřejmě že nejsem v pořádku... Právě jsem zabil svou snoubenku... Všimnu si, že v ruce má pistoli. Pane, prosím, nedělejte to... Ale místo toho a by ji na mě namířil si ji dá hlavní do pusy a zmáčkne spoušť.

JE TO VELICE KRÁTKÉ, ALE ZROVNA TEĎ SE MI NIJAK EXTRA PSÁT NECHCE..,

Kapitola 9.

25. března 2014 v 22:22 | End
Sedím na střeše v přístřešku a čtu si knihu (METRO 2034). HÉÉÉÉJ ,TY ZMRDEEE!!! ozve se a já málem spadnu ze židle. Dojdu k okraji a kouknu dolů. Stojí tam. On. Šafi (člověk, šikanující mě a některé mé kamarády. Celým jménem Daniel Šafařík (mladší)) CO JÉÉÉÉ?! zařvu nazpátek. POJĎ SEM DOLŮ!!!! ZABIL JSI MI BRÁCHU!!!! Asi myslí toho střelce, co mi usřelil prosředníček... pomyslím si. OK!!!! odpovím. Jdu dolů, vezmu si katanu, lovecký nůž a mobil se sluchátky. Nasadím si sluchátka a pustím States and Minds od The Story So Far. Nůž si strčím za opasek a katanu vezmu připravenou do ruky. Vydávám se vstříc svému úhlavnímu nepříteli.

Stojím mu tváří v tvář. Hledím mu do očí. Doufám, že tvůj bratr bude lepší válečník. řeknu a on vytahuje pistoli. Rychle skáču za zítku. Hajzl! Vytáhnu nůž a počkám si až vystřílí zásobník. Je to tu, má chvíle. Vyskočím ze svého krytu a v běhu házím nůž. Zasáhne ho do stehna. Napřáhnu se a seknu. Jeho ruka, ve které měl pistoli, padá na zem. Kouká se na mě vytřeštěnýma očima. Moc nečum, ty zasranče... zamumlám. Spadne na zadek a drží se za ruku. Hledí na mě pohledem člověka, který ví, že zemře. Ukonči to... Prosím... zasípá. Zavrtím hlavou. Ani náhodou... Toto je má odplata... Moc neřvi, jinak přijdou... řeknu. Ze stehna mu vytrhnu svůj nůž a odejdu. NEEEEEEEEEEEEEE, TY ZKURVYSYNE!!!! ZAB MĚ, ZAB MĚĚĚ!!!!

anketa týdne aneb cestování časem

24. března 2014 v 20:57 | End
Cestování časem.... Každý si představý neco jiného... Já si představím film Zpátky do budoucnosti...
Podle mě by stroj času neměl být nikdy vynalezen, protože stačí v minulosti jeden špatný krok a vše je jinak v budoucnosti. Kdybych já cestoval časem, dával bych si pozor na to, abych v minulosti nepotkal sebe. Ale v budoucnosti to je jedno. Tam skočíte, jen tak se kouknout na svoje já, jak hnije pod mostem, nebo sedí na židli v knihovně a je šťastné. Cestování v čase je věc velice nevypočítatelná a hlavně nemožná.

Recenze

24. března 2014 v 20:50 | End |  Pirátka se sluchátky
Ahoj lidi.... Připravuji novou "povídku" na téma pirátů.

Bude se to odehrávat v Karibiku na palubě lodi piráta Edvarda Teache (Černovouse). Hrdinkou příběhu bude holka z obchodní akademie, kterou šikanují kvůli jejímu neustálému nošení sluchátek na uších a poslouchání rocku (konkrétně Breaking Benjamin). Na prázdninách v Karibiku se stane velice podivná věc a ona se stává zástupcem Černovouse.

Je to pouze nápad a hodlám ho realizovat až na střední.
Díky za možnou podporu... čau

Kapitola 8.

24. března 2014 v 20:40 | End
Po neskutečně dlouhé době opět píšu... Snad se bude líbit...


Klesnu do sedu a oddychuju. Špaček mezitím odběhne pro pomoc. Za chvíli se objeví i s Koni držící lékárničku. Vytřeští oči a přiběhne ke mě. Popadne mi ruku a z lekárničky vyndá dezinfekci. A KURVA!!! proběhne mi hlavou. Rychle ucuknu rukou a Koni požádá Špačka ať mě podrží. Chytne mě a já se snažím vykroutit. Vtom mi v ruce vyryskne bolest větší, než když mi ten prst ustělili. KURVÁÁÁÁÁÁ!!!!!!! řvu bolestí. Nakonec padám do bezvědomí.

Probírám se ve své posteli. Moje věci jsou vedle postele. Kouknu se na ruku. Pahýl prstu je obvázaný obvazem. Vylezu z postele a rozhlédnu se. Nikde nikdo. Jdu na střechu, kde jsou všichni u kraje a cíví dolů. Dojdu k nim a taky se kouknu dolů. Do prdele... pomyslím si. Dole stojí mrtví. je jich míň než minule, ale i tak to bude makačka. Ostatní si mě všimnou a ptají se jak mi je. Normálně... odpálkuji je. Nemám chuť s nimy rozebírat svoje zranění. Odcházíme do zbrojnice. Každý fasuje kulomet. Stavíme se do formace před dveře a zamíříme. Cudlín otevře a mrtví se začnou tlačit dovnitř. Zase ten řev palby. Měl bych si příště vzít sluchátka... bleskne mi hlavou. Po čase zbívají jen čtyři mrtváci. Na všechny zařvu ať mi je nechají. Vytáhnu katanu a rozeběhnu se. Ani ne za minutu je po nich. Tak jo lidi... Čas na trochu odpočinku. zavelím.