Kapitola 7.

27. února 2014 v 9:33 | End
Po nějaké době opět píšu....

Sedíme se Špačkem v hlídkovacím přístěšku na střeše a kecáme. Jak to s tebou vlastně, šlo? ptám se ho.
Když to začlo, tak jsem byl na výtvarce a Panský se mě pokusil kousnout. Zarazil jsem mu štětec do spánku.
No... A tak jsem se vydal domů. Máme tam celou zbrojnici. Cestou jsem našel vojenský džíp, ze kterého mám ty granáty a Dezerta. Ještě v něm byla šťáva. tak jsem jel. Tady u Jihlavy mi to zdechlo. Slyšel jsem vystřeli a tak jsem tu.... dopovídal a já mu nabídl plechvku CocaColy. Přijme ji a usrkne. Stoupnu si a vezmu dalekohled. Prohlédnu ulice a v jednom okně mě upoutá něco podivného. Zaostřím a uvědomím si, že to je člověk s puškou, mířící na mě. K ZEMI!!! zařvu a strhnu Špačka na zem. Ruka mi trhne a po chvíli se dostaví bolest. Dostal jsem to... pomyslím si. Podívám se na levou ruku. Chybí mi na ní prostředníček. Špaček vedle mě sedí a kryje se za betonem na kraji střechy.
Dones mi MSR, prosím.
Kývne a rychle odběhne. Za chvilku je zpátky. Vezmu si od něj MSR a nabiju ho. Přikrčím se za za beton a zamířím. Stisknu spoušť a cíl se chytí za ruku. Ustřelil jsem mu ji celou. Vypalím znovu, přímo mezi jeho oči.

je to hodně krátký ale nemám čas
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama