Kapitola 5.

6. února 2014 v 9:24 | End
Jako vždy.

Měli jsme klid. Procházím ulicemi Jihlavy a dávám si pozor. Moji společníci jsou v City Park-u. V uších mám sluchátka,
v rukou katanu, sebranou v jednom starožitnictví.
Na sobě mám obyčejné maskáčové kalhoty, chuninskou vestu,
triko s potiskem A Day To Remember - Homesick
a čepici s nápisem Sniper. (Tento vzhled si představte a zapamatujte. Tyto věci na sobě budu mít po celou dobu.)
Kde jenom jsou? řeknu si a jdu dál.

O pět minut později...

Konečně jsem na místě. Dojdu ke dveřím a pokusím se je otevřít. Zamčeno. Rukojetí katany roztříštím sklo, ale (ALE!) rozezní se alarm. Rychle vlezu dovnitř a rozhlédnu se. Zbraně. Všude. Dojdu k nejbližší polici a seberu z ní pušku MSR.
I přes řev alarmu slyším, jak křičí. Za pultem si všimnu dveří. Otevřu je a podívám se dovnitř. Kulomety. Takové, které se nemají prodávat. Seberu jeden nabitý. Stoupnu si za pult, čelem ke dveřím na ulici. Už jsou tu. Stisknu spoušť a z kulometu se sypou kulky. Zástupy zombie přede mnou padají a řvou bolestí. Dojdou mi náboje, ale nevadí. Už sem běží jenom čtyři. Vytáhnu katanu z pouzdra a rozeběhnu se. První sek. Hlava dole. Druhý sek. Střeva venku. Poslední dva rozsekám k nepoznání. Vytáhnu baterku a zasvítím k City Park-u. Za pár minut jsou u mě. Přijelo sem pár lidí které jsem znal, jako třeba Víťas, Gora a Cudlín. Seberte všechno. Budeme to potřebovat. Vezmu si MSR spolu se zásobníky, optikou a nožičkami. (Tato a zmíněná katana jsou zbraněmi které budu používat do konce příběhu.)

Dnešní díl je velice krátký, ale jsem strašně unavený... Možná ještě něco stihnu, ale nejsem si tím jistý...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama