Únor 2014

Kapitola 7.

27. února 2014 v 9:33 | End
Po nějaké době opět píšu....

Sedíme se Špačkem v hlídkovacím přístěšku na střeše a kecáme. Jak to s tebou vlastně, šlo? ptám se ho.
Když to začlo, tak jsem byl na výtvarce a Panský se mě pokusil kousnout. Zarazil jsem mu štětec do spánku.
No... A tak jsem se vydal domů. Máme tam celou zbrojnici. Cestou jsem našel vojenský džíp, ze kterého mám ty granáty a Dezerta. Ještě v něm byla šťáva. tak jsem jel. Tady u Jihlavy mi to zdechlo. Slyšel jsem vystřeli a tak jsem tu.... dopovídal a já mu nabídl plechvku CocaColy. Přijme ji a usrkne. Stoupnu si a vezmu dalekohled. Prohlédnu ulice a v jednom okně mě upoutá něco podivného. Zaostřím a uvědomím si, že to je člověk s puškou, mířící na mě. K ZEMI!!! zařvu a strhnu Špačka na zem. Ruka mi trhne a po chvíli se dostaví bolest. Dostal jsem to... pomyslím si. Podívám se na levou ruku. Chybí mi na ní prostředníček. Špaček vedle mě sedí a kryje se za betonem na kraji střechy.
Dones mi MSR, prosím.
Kývne a rychle odběhne. Za chvilku je zpátky. Vezmu si od něj MSR a nabiju ho. Přikrčím se za za beton a zamířím. Stisknu spoušť a cíl se chytí za ruku. Ustřelil jsem mu ji celou. Vypalím znovu, přímo mezi jeho oči.

je to hodně krátký ale nemám čas

Kapitola 6.

9. února 2014 v 23:05 | End
Jako vždy!
Toto píši pěkně pozdě, ale co bych pro budoucí čtenáře neudělal :-D


Sedím v přístřešku na střeše, sestaveném za účelem hlídkování. Přemítám nad tím, co budu v budu v budoucnu dělat... Po naší malé akci v obchodě se zbraněmi jsme se uchýlili zpátky do City Park-u, ve kterém jsem zřídil zbrojnici. Všichni si povinně vybrali svou zbraň a sekundární zbraň.
Kamile? ozve se zpoza mě. Otočím se a dívám se na Koni. Chceme oslavit náš úspěch s těmi zbraněmi... Nechceš se přidat? / Půjdu rád... odpovím s úsměvem a jdu za ní. Dole jsou všichni natlačeni v tabáku. Za prodejním (teď už jenom výdejním a obslužným) pultem stál Žigy. Požádám ho flašku whisky a on mi podá Jacka Danielse. Odněkud hraje Rise Againist - Savior a já si do skleničky leju whisky. Z pultu si vezmu doutník a zapálím si ho stovkou z pokladny jako praví milionář :-D. Přitočí se ke mě Koni a nabídne mi jointa. S povděkem si ho půjčím a vyhulím ho do půlky. Najednou si připadám lehčí, mám chuť se vznášet. Zavřu oči, pak je otevřu a sedím na své posteli a přede mnou se svlíká Koni jako při stryptýzu. Tohle bude zajímavá noc... probleskne mi hlavou, když na ni skočím.

RÁNO

Probouzím se s kocovinou. Hlavu má těžkou a všechno mě bolí. Cítím jak se mnou někdo třese. Kouknu se na dotyčného. Žigy. Útok! Okamžitě se mnou pojď! Jdu s ním k hlavnímu vchodu. Jsou tam namačkané na sklo. Je jich spoustu. Ale našich nábojů taky. Všichni už jsou připraveni. Dojdu si pro samopal M4, protože MSR by mi tu byla k hovnu. Můžeš! zařvu na Cudlína, který otevře dveře. Halou se začnou ozývat výsřeli spousty zbraní. Málem mi prasknou ušní bubínky.
Ze začátku to vypadalo slibně, drželi jsme je dostatečně daleko, ale pak se to zhoršovalo.
Byli čím dál blíž a já se připravoval na to, až mi dojdou náboje a budu si muset vzít katanu.
My ovlku, zbraň přestala střílet a tasil jsem katanu. Rozeběhnu se a skočím. Všude sebe sekám jako šílenec. Vtom se ozval výbuch. Takový, že jsem chvíli nic neslyšel.
Vzadu, za tou vřavou zahlédnu postavu člověka a né zombie. Najednou mě odhodí tlaková vlna.
Přistanu na zemi a stoupnu si, což už se mrtvákům, díky ostatním, nepovede. Z kouře přede mnou vyjde člověk mého věku a já v něm poznám svého kamaráda Špačka. Je ověšen granáty a v ruce třímá Dezert Eagle. Názdár! zavolá.

Kapitola 5.

6. února 2014 v 9:24 | End
Jako vždy.

Měli jsme klid. Procházím ulicemi Jihlavy a dávám si pozor. Moji společníci jsou v City Park-u. V uších mám sluchátka,
v rukou katanu, sebranou v jednom starožitnictví.
Na sobě mám obyčejné maskáčové kalhoty, chuninskou vestu,
triko s potiskem A Day To Remember - Homesick
a čepici s nápisem Sniper. (Tento vzhled si představte a zapamatujte. Tyto věci na sobě budu mít po celou dobu.)
Kde jenom jsou? řeknu si a jdu dál.

O pět minut později...

Konečně jsem na místě. Dojdu ke dveřím a pokusím se je otevřít. Zamčeno. Rukojetí katany roztříštím sklo, ale (ALE!) rozezní se alarm. Rychle vlezu dovnitř a rozhlédnu se. Zbraně. Všude. Dojdu k nejbližší polici a seberu z ní pušku MSR.
I přes řev alarmu slyším, jak křičí. Za pultem si všimnu dveří. Otevřu je a podívám se dovnitř. Kulomety. Takové, které se nemají prodávat. Seberu jeden nabitý. Stoupnu si za pult, čelem ke dveřím na ulici. Už jsou tu. Stisknu spoušť a z kulometu se sypou kulky. Zástupy zombie přede mnou padají a řvou bolestí. Dojdou mi náboje, ale nevadí. Už sem běží jenom čtyři. Vytáhnu katanu z pouzdra a rozeběhnu se. První sek. Hlava dole. Druhý sek. Střeva venku. Poslední dva rozsekám k nepoznání. Vytáhnu baterku a zasvítím k City Park-u. Za pár minut jsou u mě. Přijelo sem pár lidí které jsem znal, jako třeba Víťas, Gora a Cudlín. Seberte všechno. Budeme to potřebovat. Vezmu si MSR spolu se zásobníky, optikou a nožičkami. (Tato a zmíněná katana jsou zbraněmi které budu používat do konce příběhu.)

Dnešní díl je velice krátký, ale jsem strašně unavený... Možná ještě něco stihnu, ale nejsem si tím jistý...